neptejte se mě, proč to dělám...

neb ani ja sam nevim...

je to pnuti mysli, touhy co vypluly po dlouhe dobe na povrch, neb se objevila moznost je naplnit, rozumove rozhodnuti probirane z mnoha stran stejne jako momentlani poblazneni srdce a tela...je to cesta, nova a nevyslapana, trnita a plna prekazek, ale kdo me zna, vi, ze to jsou presne ty cesty, co mam rad...kdo me zna, ten vi, ze mnohdy delam veci, ktere vypadaji nelogicky, ba co vic, vypadaji naprosto silene...a presto je musim delat, pohanen jakousi vnitni touhou a skrytym smyslem, pocitem, ze tak to ma byt, ze tak se to ma stat, abych mohl jit zas dal, uzavrit jednu kapitolu sveho zivota a zacit dalsi...

sudte me, odsudte, je-li vam libo, ale nezmenite na tom nic...a ze nejaka zmena potreba byla? nevim, netusim a odpovedi na vetisnu otazek neznam, jen vim, ze tohle se stat melo a ze to ted, v tuto chvili, je tak, jak to byti ma...ryšavý velitel a já jeho královna, kawalski odchazi kamsi do nitra me duse, odpocinout si nebo usnout naveky, to nevim, kazdopadne zpusob byti posledni dva roky nebyl dele udrzitelny, prilis bolesti a prilis trpke touhy nezustavat na puli cesty, ale jit dal a dokoncit to, at to "to" je cokoli...mozna zbabely utek zpet, mozna odvazny krok vpred, zmena, co obrati naruby zivoty nejmene ctyr lidi...

a tak tu mame zase kawalskou, jemnou, prdlou, ztrestenou, ukecanou zenskou, co si uziva lasky k muzi....jemnemu, citlivemu, premyslivemu a neznemu, proste takovemu, jakeho jsem si prala...chytremu, zodpovednemu, pohodovemu a...a treba to vyjde ;-)

se vsemi temi problemy, s absenci skolky, absenci hlidacky pro samika, absenci zajmu ze strany jeho otce, s praci od nevidim do nevidim, s vecne nemocnymi nebo umirajicimi potkany, se zdravotnimi problemy a nedostatkem spanku, s tim vsim mam svuj malickaty tajny svet, kde je jen On a ja...kde jeho usmev a obejmuti odplavi vsechny problemy sveta a ja jsem zase o trochu silnejsi a schopnejsi to vsechno zdolavat...

sudte me, kdoz jste bez viny...