podzimní...

...cas, kdy se toho deje strasne moc a zaroven jako by se nic nedelo...prace, prace, prace a zase prace, od kasy ke stroji, od stroje ke kase, do postele sporadicky a malokdy u toho je i on...od rana do noci harlej mi vyhrava, v repracich, v sluchatkach, v hlave...vytesnit vsak myslenky nedovede...a tak jen cekam....prvni den jeste opojena jeho nedavnou pritomnosti, v utery se splinem a tezkou hlavou sklenicku muskatu slzama si solim...ve stredu apaticky a odevzdane, ve ctvrtek uz trochu smirene a v patek plna nadeje na jeho prijezd...vikend pak v euforii, pohode a lasce probehne, ani nevim jak...jsou dny, kdy spim s otevrenyma ocima, jsou noce, kdy bdim i kdyz oci jsou zavrene...tak trochu mimo bloudim kdyz ho nemam u sebe, kdyz vikend co vikend poznavam, jak vzacny je to clovek, jak cista, mirna a moralne silna to je osobnost...nechte me snit, nechte me usnout v jeho naruci, schovat se tam pred svetem, nechte me byt celou, ne polovinou...

holky nam starnou, etsina smecky uz ma nad dva roky a je to videt, vrkaji, boulicky se jim po tele objevuji, hagri s kisinkou uz tahaji zadni nozicky, charmea statecne bojuje proti nadorum, kelda zkrotla a predala vladu nad kleci rouzince, ktera si to uziva az moc a neprijme berdynu, ani kdybych se na hlavu postavila...beurska zas, ignorujic vetsinu smecky, zameri se na ty nejslabsi a nejmensi a sikanuje je, takze by nai v kleci sn imi byt nemohla, tak mam odma velkuo smecku, solitera a prijedou dalsi tri holciny z decina, tak uvidime, treba partacky pro berdynu...