pískláči
to v lednu 2012 dala potkanarka jani vedet, ze existuji mysky a piskomilove, co hledaji novy domov. tak se doma rozhodlo ( no ano, kawi se rozhodla a dala zbytku rodine vedet ), ze is par piskacku vezmeme. od utahraptor se privezlo obri terarko, od jani tri dospelaci a jedno miminko, ktere bohuzel umrelo. tak se cekalo, az dorostou nejmensi mimina z toho chovu a vzali jsme is jeste cerneho a modreho chlapecka. jejich otcem je pravdepodobne ten cernobily krasavec :-)
piskomilove jsou desne nenarocna stvoreni, v porovnani s potkanama. nevyzaduji kontakt, vystaci si sami. nepotrebuji probehnout mimo klec, dokonce mi ani nenici vybaveni terarka, jedinne, co hryzou, je vrchni mriz ( TO ale je tisickrat horsi, nez ten nejuhryzanejsi potkan ) a rolicky od toaletniho papiru. ani plast a ani drevo moc nehlodaji ( na ot jim staci zavesne tycinky pro hlodavce ). jsou roztomili, tisi, vubec nesmrdi a kupodivu ani nekousou a nechaji se vzit do ruky, i kdyz jsou jako z divokych vajec.
prvni tri kluci byli klidni, mazlivi, nesplhali a nekousali. jakmile prisla mimina, co odchovala chs bodlinka, tak je naucila veskere piskomili spatnosti a uz to jelo, ale zas je na co se koukat :-)
zlatý je Zacharias, moje mazlítko. černobílý Furry, klidný, rozvážný a mazlivý. zlatobílý je Hrabáč ( jméno vymýšlel samík, tak is nestezujte mě ), pošuk, co neustale nekde beha. černé miminko je Bob a to lila zase Bobek :-)
